Dwarf
DWARFISMUS neboli zakrslost, trpaslíci
Jde o genetickou mutaci, která napadá vývoj hypofýzy (podvěsku mozkového) a to má za následek nedostatečnou nebo žádnou produkci hormonů, zejména růstového. Tato mutace se může projevit onemocněním, ale také nemusí a pes může být pouze nositelem špatného genu. To záleží na tom, zda se při páření sejdou dva nositelé genu. Pokud je nositelem jen jeden z páru, onemocnění se neprojeví. Z toho vyplývá, že se onemocnění dá eliminovat správným výběrem partnerů, k tomu je ale potřeba vědět, zda váš pes není právě nositelem genu.
Ještě stále není 100%ně prozkoumané jak tato nemoc "funguje", proto je stále zapotřebí maximální počet testovaných zvířat. Velmi zjednodušeně by se to dalo popsat takto:
Když je pes nositelem, jeden jeho rodič byl nositelem také a druhý mohl a nemusel být nositelem. Když se narodí štěně postižené Dwarfismem, oba rodiče byli nositem.)A jak funguje genetika v tomto případě:
-
když je pes testovaný a je „Free“, tak má dva normální geny: Normal/Normal (N/N)
-
když je pes testovaný a je nositelem tak má jeden normální gen a jeden abnormální gen: Abnormal/ Normal (A/N)
-
když je pes testovaný a je postižený Dwarfismem má dva Abnormální geny: Abnormal/Abnormal (A/A)
Možné kombinace, které mohou nastat:
- oba rodiče „Free“ tedy oba mají normální geny (N/N). Potomci budou mít dva normální geny (N/N) a budou taktéž „Free“
-
jeden rodič „Free“ a jeden rodič nositelem, kombinace (N/N)x(A/N) potomci budou z jedné poloviny nositelé (A/N) a z jedné poloviny „Free“(N/N)
-
oba rodiče nositelé: (A/N)x(A/N). Potomci budou rozděleni takto: Jedna polovina budou nositelé (A/N), jedna čtvrtina budou postiženy Dwarfismem ( narodí se trpaslíci) (A/A), jedna čtvrtina budou „Free“ (N/N)
Samozřejmě, že tyto výpočty jsou teorie a nikdy nemusí být rozdělení přesné. Ve vrhu po dvou nositelích se nemusí narodit žádné postižené štěně a nebo naopak více postižených štěňat, než by statisticky vycházelo vzhledem k celkovému počtu štěňat ve vrhu.
Ještě něco málo k onemocnění: postižené zvíře je omezené v růstu, mívá velké problémy s funkcí ledvin a jater a další nepříjemnosti, zejména lysost, svědění, kožní infekce a pod.
Většina z nich se narodí mrtvá nebo zemře první týden po porodu. Pokud přežijí, rozdíl v růstu začíná být patrný kolem 4 týdne věku... (Rozdíl ve váhovém přírůstku je patrný hned.)
Pokus o hrubý překlad:
Když se narodí "trpaslík"
Hypofyzární nanizmus (zakrslost) existuje i u SAV.
Pokud je pes nositelem, není to problém a nemusí sám onemocnět. Můžete bez problémů chovat, jen je třeba kombinovat se zdravým psem a narodí se zdravá štěňata.
Ale protože je zatím otestováno málo SAV i v ostatních zemích, stále se mohou rodit "trpaslíci". Proto chci informovat ostatní majitele a chovatele.
Když se "trpaslík" narodí, majitel/chovatel má několik možností:
Nechat si ho bez dalšího léčení.
Nechat si ho a léčit (pak je třeba najít specializované vet. pracoviště, kde jsou schopni změřit hladinu hormonu a mají možnost podávat thyroxin a GH).
Nechat ho utratit když onemocní a trpí.
Nechat ho utratit v Holandsku (na žádost tamní university uvádím tuto možnost).
Nechat ho k "adopci" v Holandsku nadací Dutch Dwarfism Foundation, kde se mu dostane péče.
O způsobu léčby:
Všechny vady růstu hypofýzy způsobují nedostatek produkce hormonů. Většina psů s hypofyzárním nanizmem má nedostatek těchto hormonů : GH, TSH, PRL, FSH, LH, ACTH (bohužel nejsem schopná přesně přeložit - předpokládám, že jde o zkratky anglických názvů hormonů).
Z tohoto důvodu je nutné psa s tímto onemocněním léčit kombinací GH (růstový hormon) a hormonem thyroid. Bohužel není možné k léčbě použít psí růstový hormon, protože není pro lékařské použití k dispozici. Nicméně prasečí růstový hormon je s psím identický a je dobrou alternativou pro léčbu. Nevím, zda je prasečí GH dostupný v jiných zemích.
O neléčených "trpaslících":
Někteří "trpaslíci" se bez léčby dožijí čtyř pěti let. Jsou tu ale obrovské individuální rozdíly, protože někteří stále produkují malé množství vlastního růstového hormonu. Jejich prognóza také závisí na stupni vývinu (poškození) jejich ledvin, který s tím souvisí, protože vývoj ledvinového selhání ovlivňuje věk, kterého může "trpaslík" dosáhnout.
Holandská universita ví o případu "trpaslíka", který se dožil 10 let bez léčby, neboť jeho ledviny mohly fungovat (díky jeho vlastní produkci růst. hormonu). "Jediným" jeho problémem byla holá kůže a kožní infekce. Nikdo tedy nemůže předvídat jakého věku mohou jednotliví "trpaslíci" dosáhnout.
O léčbě:
Holandská universita po několika letech výzkumu zjistila, že podávání kombinace hormonu thyoridu a prasečího GH má dobré výsledky. Během prvního roku se stimulují ledviny k normálnímu vývinu. V případě, že se GH začne podávat až po prvním roce života, nemá už žádný efekt a nelze již vývin ledvin žádnou léčbou ovlivnit. (Nedostatečný vývin ledvin způsobuje "trpaslíkům" mnohé problémy.) Proto Holandská universita začla s léčbou velmi mladých jedinců podáváním kombinace GH a thyroidu.
O výzkumu:
Holandská universita stále zkoumá léčbu a vývoj "trpaslíků". Proto má momentálně v péči několik "trpaslíků" různých plemen.
Pro svůj výzkum ale potřebují také hypofýzy nemocných jedinců, aby mohli dále zjišťovat co "je špatně". Tento výzkum z hypofýz může v budoucnu velmi pomoci "trpaslíkům" (i lidem).
(štěňata ze stejného vrhu... vlevo štěně s DWARF - trpaslík, vpravo zdravé štěně)
Zdroj: miraja
Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz